A co dál?

Tato otázka mne napadla, jakmile jsem z Beauty udělala důchodkyni. Grace díky své nechuti mačkat se s někým jiným než se mnou bohužel nepřipadala v úvahu. A je více než jasné, že canisterapeut bez psa není canisterapeut. A k tomu se mi ještě ozvali z DRS, že už canisterapeutického psa nemají a že by ho uvítali.  A tak na mou osobu náhle připadly dvě zařízení. "Vyřešit" tuto situaci mi pomohl návrh mojí kamarádky Radky Popkové, která mi nabídla pomoc "v podobě" jejich vlastních psů. Za což ji moc děkuji. Po společném zvážení jsme vybraly rovnou tři. Protože Radčiny psy znám a oni samozřejmě mne, tak v komunikaci s nimi nebyl žádný problém. Před zkouškami, které se konaly ve Frýdku Místku a které kokří slečny s naprostým přehledem zvládly, jsme si jen vyzkoušeli modelové situace a základní poslušnost. Všechna tři děvčata spojují společné vlastnosti důležité pro canisterapii, kterými jsou hlavně trpělivost, chuť "komunikovat s pacienty" a výborná ovladatelnost.

První mojí canisterapeutkou, kterou Vám představím je MCh. Hississimo Brakemon. Sisi je přátelská a otevřená ke všem, zejména k osobám s plnými kapsami piškotů :) Stejně tak jako na zkouškách, tak i "v praxi" projevila velký zájem o doteky (můžu říct, že kontakt doslova vyhledává)  a vše co souvisí s podrbáním a hlavně zahříváním postele. Navštěvuje jak Léčebnu pro dlouhodobě nemocné, tak také Dětský rehabilitační stacionář.V obou zařízeních jsou s ní nadmíru spokojení a častokrát, a to zejména v LDN, málem děláme terapii i personálu. Má tendenci vše pořádně prozkoumat a poté se v klidu nechá posadit na postel či na vozík, kde kolikrát již samým blahem málem usnula.

Další Joy, celým jménem Joy of my life Brakemon, která na okolí působí velmi rezervovaně, si získala srdce všech svou trpělivostí a klidným "přístupem". Navštěvujeme současně obě zařízení. Zde probíhá terapie obdobně jako u Beauty. Joy leží a děti na ni polohují. Je samozřejmé, že díky velikosti kokršpaněla si na něj mohou lehnout jen částečně -  pokládají pouze hlavu na hrud. Vnímavé děti zejména zajímá samotný tlukot srdce a taky se snaží s Joy jako by současně dýchat. Nutno přiznat, že oproti Beauty má Joy velkou výhodu.Piškoty, ani pamlsky, jako takové ji nezajímají. Většinou, pokud vůbec, si je bere až po sezení.

Eli neboli Elisabeth Skar-line C. R. je díky svým mateřským povinnostem trošku pozadu.  V Léčebně  i ve Stacionáři se již stačila pěkně uvést a i když to vypadá, že častokrát nenechá nikoho v klidu posedět, tak hlazení si samozřejmě dá říci :)

Posily!

Zatím poslední posilou "mého" canisterapeutického týmu se stal Lery - Landron Brakemon, s velmi vyrovnanou povahou. Lery zvládá obě zařízení, ale cítím, že více se mu líbí u dětí, kde si nechá líbit i to občasné zatahání a tváří se jako by se nic nedělo.Sem tam i zaběhne pro nějaký míček, popřípadě si ho děti vodí po místnosti. Je výborný pro polohování.

PS: momentální časové vytížení mi nedovoluje nadále se canisterapii věnovat, do budoucna doufám, že se to změní...
 

Zpět