Lesní začátky :)
Je známe, že kokrovo „jméno“ bylo pravděpodobně odvozeno od slova woodcock, což znamená sluka. Tedy woodcocker zkráceně pouze cocker byl používán k lovu sluk, dále pak bažantů či koroptví. V dnešní době si však hodně lidí anglického kokršpaněla pořizuje spíše "na pohovku" než do lesa. Ostatně není se čemu divit, i při odpolední procházce lesem můžete přijít lehce o svého psa a to nemluvím o tom, kde skladovat zvěř vhodnou pro výcvik. Ale pravda jest, že kokr se jako lovec opravdu nezapře a nebude-li mu to umožněno „tělem“, bude lovcem alespoň duší.
I já se snažím přispět k tomu, aby mé fenky dostaly možnost projevit své přirozené vlohy a nadýchat se přitom čerstvého vzduchu, proběhnout se v lese a pořádně se ušpinit :)
Kdysi jsem měla velký cíl a to předvést Beauty na podzimních zkouškách, bohužel díky okolnostem nebyl nikdy dosažen. Ale i přesto se Beauty naučila aportovat (a nejen to) vycpané králičí a zaječí kožky, kachní křídla a posléze i celého bažanta, kterého jsem mimochodem skladovala týden v ledničce. Vzhledem k tomu, že byla přinášení naučena kontrastní metodou, tak aportuje vždy, všechno a za každých okolností. A stále s velkou chutí předvádí mladší Grace, jak je v tom nejlepší.
S Grace mě ještě velká práce čeká. Zatím bravurně zvládla zkoušky vloh v I.ceně. Narozdíl od již desetileté Beauty ji opravdu nelze upřít neskonalý temperament, chuť se něčím a hlavně dost hustým prodírat a hlavně se potápět a plavat a plavat…..